Alchymista Zikmund Wann

Kolem roku 1450 působil na Chebském hradě alchymista Zikmund Wann. Podobně jako jiní alchymisté, známí především z doby Rudolfa II., i chebský alchymista mísil různé lektvary, zabýval se výrobou zlata, kamene mudrců, elixíru mládí a věštěním ze skleněné koule. Podle jedné z dochovaných pověstí uměl také zpodobnit pravé štěstí a inspirovat tak k jeho nalezení třeba lidi vážené a majetkem bohaté, zato duševně chudé.

Jedním z takových nešťastníků, kteří před koncem života poznali díky chebskému alchymistovi pravé štěstí, byl prý i ctihodný občan Michal Jura. Ten přišel za Zikmundem do hradní kaple, aby poznal štěstí bez škrabošky úsměvů a bez skořápky bohatství a blahobytu, pravé štěstí, které není na povrchu, nýbrž v duši... Zikmund Wann zamíchal tajemné přísady v křišťálové kouli a starci vyjevil jak může čisté štěstí vypadat. A co že to Michal Jura v kouli uviděl?

• Chudě oděnou ženu držící v náruči své dítě, které drobnou ručkou hladí matku po tváři a směje se na ni.
• Úrody plné pole a na něm mladíka s kosou, z jehož každého pohybu čiší síla a radost z úrody a požehnání.
• Žebráka, který se sotva vleče u cesty a krásnou mladou dívku, která mu podává kalich s medovinou. Oba mají úsměv na tváři a v oku jiskru.
• Malíře, kterého každý tah jeho štětce naplňuje nadšením.

Rychle Jura pochopil co vše může být pravým štěstím a ještě než se obraz v kouli stačil rozplynout, spěchal domů. Po několik dní pak nevycházel z domu, dokud velkou část svého jmění nerozdělil mezi potřebné. Štěstí, které tak přinesl ostatním, zcela naplnilo i jeho duši.

Do alchymistovy dílny se můžete podívat v hradní kapli sv. Erharda a Uršuly. Dostanete se tam z 1. patra kaple po úzkém točitém schodišti.